5 tipů na vánoční dárek pro děti, číslo 3 je mým favoritem.

Už víš, co budeš kupovat malé pod stromeček? No, vůbec netuším. Vždyť my už ty hračky nemáme kam dávat. A nakonec si s nimi stejně ani hraje. Baví ji to jen chvíli, když je hračka nová a neokoukaná. Pak letí do kouta a už ji nezajímá.

Níže se dozvíte tipy na dárky nejen pro malé děti, ale i pro teenagery.

Dřív jsem dětem nakupovala spoustu vánočních dárků. Sice měly doma hromady hraček a další už ani nepotřebovaly, ale co by to bylo za Vánoce, kdyby pod stromečkem nenašly spoustu hraček?

Nakupovala jsem a utrácela peníze za věci, s nimiž si děti hrály jen pár dnů, někdy ani to ne. Pak se hračka přidala na hromadu k těm dalším, už okoukaným a nudným.

Pomoooooc. Je toho moooooc.

Je listopad, rok 2018. Sedím v obýváku na koberci s nohama křížem, v ruce držím hrnek s kávou. Nemám si ho kam položit, stůl nemáme, místo něho je zde prostor na hraní. Kolem mě je obrovská hromada hraček. Hledám cestu, kudy bych se mohla dostat do kuchyně tak, abych na žádnou z hraček nešlápla a nevrazila si ji nohy. Jako za poslední týden už dvakrát. Jde mi z těch všech barevných hraček hlava kolem, a to jsem ještě ani nepomyslela na to, jak je všechny budeme uklízet.

Třídění hraček dle druhu už ztrácí smysl.  To bychom tady byli do rána. Všechny tak skončí na jedné hromadě ve velké krabici.

Koukněte taky na můj článek: „Jak ušetřit drahocený čas? Naučte své děti si po sobě uklízet…“

Je toho už moc, říkám si. Ten chaos, který vznikne, když si děti chtějí hrát, je ubíjející. Většinou akorát vysypou krabici hraček a nakonec si s nimi ani nehrají. Jdou vysypat další krabici. A nakonec se stejně dožadují televize.

Jakoukoliv skříň jsem tenkrát otevřela, byly tam hračky. Neměly jsme je už kam dávat a mně stejně bylo líto je vyhodit nebo poslat dál. Neuvědomovala jsem si, jak své děti zbytečně zahlcuji velkým množstvím hraček.

Máte vy sami přehled o tom, jaké hračky vaše dítě má?

Většinou je jich doma tolik, že o nich ztrácíme pojem. A když to nepobírá ani dospělý člověk, jak má mít ve svých hráčkách přehled malé dítě? Dítě je tak vrženo do chaosu a nejistoty. Čím víc hraček děti mají, tím méně si jich váží a méně si s nimi hrají. Jsou znuděné a chtějí další nové zpestření, další novou hračku.

Slyšeli jste už někdy o tzv. rozhodovací paralýze?

Jestli ne, vysvětlím vám ji na jednoduchém příkladě:

Chcete si koupit nové hodinky. Jdete do obchodu a paní prodavačka před vás postaví 5 kusů hodinek. Nejspíš budete mít za chvíli vybráno, které jsou pro vás ty nej a s radostí s nimi budete odcházet domů. Pokud vám však paní prodavačka nabídne takových hodinek 50 nebo i 100 kusů, nebudete si vědět rady, které vybrat a s největší pravděpodobností z obchodu odejdete s prázdnou.

Stejně jako nás dospělé stresuje příliš velký výběr. Často se pak nedokážeme rozhodnout. Podobně jednají i děti: čím větší výběr, tím menší šance, že se rozhodnou pro tu správnou hračku.

Bod zlomu.

Často mě všechny ty poházené hračky dost štvaly.

Jednou za mnou přišla dcera a říká mi: „Mami, tady tomu autíčku upadlo kolo, ale to nevadí, máme ještě další auta, anebo koupíme nové.“

A tady mi v hlavě začal blikat výstražný vykřičník! Hračka se rozbila a dceři to je jedno? Koupíme nové? Tak to přeci nefunguje!

Přečtete si taky: „Ahoj, já jsem Katka, vyléčená bordelářka.“

Vzpomněla jsem si na vykládání mojí babičky. Měla jednu jedinou panenku! Pečovala o ni, jako o svůj největší poklad. Když si ji umazala, snažila se ji vyčistit. Šila jí šaty ze zbytků látek a ze staré krabice jí vyrobila kočárek. Vnitřek vystlala roztrhanou dekou, krabici přivázala na špagát a kočárek byl na světě. Na tuhle svou panenku vzpomíná dodnes. A pamatuje si i to, že se jmenovala Julie.

Myslíte, že Vaše dítě bude vzpomínat na svých 10 panenek nebo 25 autíček, které má doma?

Často je těžké odolat reklamám, které na vás každý den utočí ze všech stan. Snaží se vám vnutit pocit, že pokud vaše dítě nebude mít zrovna tuhle super blikající, hrající a hlavně rozvíjející hračku. Zanedbáte vývoj svého dítěte a ono bude nedej bože nějak pozadu za všemi ostatními dětmi, které tuto hračku mají.

Jenže opak je pravdou. Čím méně je hračka blikající, mluvící a já nevím co ještě, tím víc musí vaše dítě zapojit svoji vlastní fantazii, aby si s ní vyhrálo.

Když to vezmu úplně z druhého konce. Mé děti si venku nejraději hrají s klacíkem a s kamínky. Jednou je z klacku kouzelná hůlka, dcera se promění v princeznu a syn v rytíře. Podruhé se z klacku stane vařečka, to když děti najdou louži a začnou vařit lektvary. Jindy je z obyčejného klacíku kůň, na kterého nasednou a ujíždějí před čtyřhlavým drakem. Ano, právě tady je opravdu potřeba zapojit velkou fantazii a kreativitu.

Když jsem si tohle všechno uvědomila, začala jsem nad každou hračkou, která k nám domu má přibýt víc přemýšlet.

Stáhněte si můj TO DO LIST: „10 věcí, které je potřeba opakovat každý den, aby váš domov zůstal čistý i s dětmi.“

Nová strategie.

Jakým způsobem tedy vybírat nové hračky? Zvolte si jasnou strategii:

Znáte ten pocit z dětství, kdy jste si něco strašně moc přáli? Třeba toho hnědého koně s dlouhou hřívou a vlastním sedlem. Polepili jste si celou nástěnku obrázky koníků, protože jste si ho moc přáli. Každý den jste usínali s pocitem, že se vám to třeba jednou splní. A když se to povedlo a rodiče vám ho koupili, byla to obrovská radost, vděčnost a vážili jste si té hračky ještě hodně dlouho. Tak přesně takové přání myslím.

Nechte děti okusit ten pocit, jaké to je, když se na něco strašně dlouho těším. Moc si to přeju a ono se mi to nakonec splní.

Osvobození ze zajetí hraček.

Sedněte si s dětmi a proberte všechny hračky, které se vám doma za těch pár let nasbíraly. Pokud je jich tolik, že to nezvládnete za jedno odpoledne, pokračujte další den. Dítě by u třídění nemělo chybět a mělo by samo rozhodnout, kterou hračku si nechá a kterou pošle dál. Představte si jaké by to bylo, kdyby bez vašeho vědomí někdo vyhodil vaše věci, nejspíš byste mu moc nepoděkovali.

Jako první vytřiďte hračky rozbité. Pokud to lze, zkuste je opravit, když ani oprava nepomůže vyhoďte je. Ty, ze kterých už děti „vyrostly“ nebo si s nimi nehrají, rozdejte/prodejte. Nechte jen ty, které mají děti opravdu rády. I tak jich bude pořád dost, ale už ne tolik, abyste z toho šíleli.

Je skvělé odhodit tu tíhu, kterou nám velké množství věcí/hraček způsobuje. Další hračka dětem nepřinese větší pocit štěstí nebo radosti. V krátkodobém horizontu možná ano, ale pak nastává ta druhá fáze: „potřebuju další“ a kolotoč se opakuje.

Méně hraček vám i dětem do života přinese také více času (hračky rychleji uklidíte). Děti se naučí o své věci lépe pečovat a vážit si jich. Budou víc kreativní a častěji zapojí svou vlastní fantazii. Dokáží lépe udržet pozornost (velké množství hraček rozptyluje). S menším množstvím hraček si děti více vyhrají.

Po roce Vánoce.

Jelikož se blíží Vánoce, zkuste se zamyslet nad přínosem hračky, kterou kupujete.  Přeje si ji dítě opravdově? Nemá už podobnou hračku doma?

Vánoce nejsou o tom, aby děti dostaly co největší množství dárků. Láska, zdraví, klid a pohoda, jsou daleko důležitější než hromada dárků. Vím, že to je klišé, ale je to tak a stále je potřeba si to připomínat.

Tady je mých 5 tipů na vánoční dárky pro děti, číslo 3 je mým favoritem:

A co letos najdou vaše děti pod stromečkem?

Napište mi do komentářů nebo se přidejte do uzavřené skupiny na FB  zde. Kde se můžete nechat inspirovat dalšími maminkami a jejich tipy nejen na vánoční dárky.